|
|
Vliv technologie ustájení králíků na jatečnou hodnotu
Žáková, Ludmila
Cílem diplomové práce bylo vyhodnocení vlivu technologie ustájení králíků na jatečnou hodnotu. Porovnávány byly dvě pokusné skupiny králíků. Jedna skupina králíků byla chována v kotcích králíkáren ve venkovním prostředí, a druhá skupina byla chována v režimu volného ustájení. V období výkrmu obou skupin králíků bylo prováděno měření délky těla, délky uší a byla zjišťována hmotnost, to vše ve dvoutýdenním intervalu. Po porážce bylo provedeno zvážení jednotlivých částí jatečně upraveného těl, odebrán vzorek ve formě jedné pánevní končetiny a do 24 hodin po porážce předán k laboratorním rozborům. Po zpracování výsledků experimentu bylo zjištěno, že králíci z volného způsobu ustájení vykazovali lepší průměrný denní přírůstek. Naopak, co se týká podílu bílkovin v králičím mase, vyšší hodnoty bylo dosaženo u králíků v kotcovém systému ustájení.
|
|
|
Zhodnocení chovu plemene Wagyu v podmínkách konkrétního chovu v ČR
Hortová, Sára
Bakalářská práce se věnuje komplexnímu zhodnocení chovu masného plemene Wagyu na farmě Horky, neboť se jedná o velmi raritní produkt v českém zemědělství. V první polovině experimentální části je práce zaměřena na celkové zhodnocení chovu pomocí ukazatelů masné užitkovosti, konkrétně: jatečná výtěžnost, průměrný denní přírůstek, hmotnost JUT, váha před porážkou, váhové rozdíly mezi 120, 210 a 365 dnem a reprodukční vlastnosti. Tyto ukazatele jsou zpracovány pomocí matematicko-statistických metod za období 2016-2019. Ve druhé polovině experimentální části se práce zaměřuje na ekonomické zhodnocení podniku za období 2019-2022, ve kterém byla využita metoda SWOT analýzy, následně byla zhodnocena struktura vývoje nákladů a výnosů farmy. V poslední řadě byla vytvořena analýza poměrových ukazatelů, tedy rentabilita, aktivita, zadluženost a likvidita. Z vypočtených hodnot vyplývá, že z důvodu vysokých nákladů, doby výkrmu a nízké úrovně reprodukce je podnik ve 3 ze 4 sledovaných roků ztrátový.
|
|
|
Zhodnocení růstu a základních ukazatelů jatečné hodnoty jehňat kříženců plemen romney marsh a clun forest
Minářová, Tereza
Cílem této práce bylo zhodnocení růstu a základních ukazatelů jatečné hodnoty jehňat plemene romney marsh (RM) a jehňat kříženců plemen romney marsh a clun forest (CF x RM). Sledování bylo provedeno v roce 2019 na rodinné ekologické farmě v Budči. První část této práce tvoří literární přehled, který přibližuje problematiku růstu a jatečné hodnoty jehňat. Také se zabývá možnými vlivy různých faktorů na parametry růstové schopnosti a jatečné hodnoty jehňat. V další části je uvedena charakteristika farmy a sledovaných plemen ovcí. V rámci hodnocení růstu bylo sledováno 25 beránků. U nich byla zjišťována živá hmotnost při narození, v 70 dnech, ve 100 dnech a ve 130 dnech. Z těchto živých hmotností byl vypočítán průměrný denní přírůstek v jednotlivých intervalech. Poté byl zhodnocen vliv genotypu a vliv interakce genotypu a četnosti vrhu na živou hmotnost, respektive denní přírůstek beránků. Genotyp neměl průkazný vliv na žádnou ze zjišťovaných živých hmotností. Co se týče průměrných denních přírůstků, zde měl genotyp průkazný vliv pouze v některých intervalech. Vyšší živá hmotnost ve 100 dnech (28,2 kg) a vyšší denní přírůstek od narození do 100 dnů (234,9 g) byl zaznamenán u beránků RM. Vliv interakce genotypu a četnosti vrhu byl prokázán u většiny sledovaných živých hmotností i průměrných denních přírůstků. U beránků RM byla zjištěna vyšší živá hmotnost ve 100 dnech (32,0 kg) a vyšší denní přírůstek v intervalu od narození do 100 dnů (268,4 g) u jedináčků. Naopak u beránků CF x RM byly tyto hodnoty vyšší u dvojčat. Pro kontrolní porážku bylo vybráno 10 beránků, z toho 5 RM a 5 CF x RM. V rámci posouzení základních ukazatelů jatečné hodnoty a vlivu genotypu na tyto ukazatele byla u beránků zjišťována živá hmotnost před porážkou, hmotnost jatečně upraveného těla, hmotnost kůže s vlnou, hmotnost vybraných vnitřních orgánů a hmotnost pravé kýty. Také byla subjektivně posouzena zmasilost a protučnělost. Nepatrně lepších výsledků dosáhli beránci CF x RM. Co se týče vlivu genotypu na ukazatele jatečné hodnoty a hmotnosti a podíly vnitřností, žádný z výsledků kontrolní porážky nebyl statisticky průkazný.
|
|
| |
|
| |
|
|
Analýza ukazatelů růstu a jatečné hodnoty u vybraných hybridních kombinací prasat.
KOMOSNÝ, Michal
Do sledování byly zařazené dvě hybridní kombinace s téměř vyrovnaným poměrem vepříků a prasniček, (LW L) (LWOL Pn) v testu 1 a (LW L) Pn v testu 2. Dochov selat se uskutečnil v testu 1 od 25 do 60 dní věku a v testu 2 od 28 do 63 dní věku. U obou hybridních kombinací dosáhli vyšší živou hmotnost a průměrný denní přírůstek vepříci. Nižší spotřeba krmiva na 1 kg přírůstku byla zjištěná u vepříků. V testu 1 pohlaví statisticky významně ovlivnilo spotřebu krmiva na 1 kg přírůstku. V testu 1 probíhal výkrm od 60 dní a byl hodnocený do 130 dní věku. První skupina byla krmená ad libitum (AD), ve druhé skupině byla použitá mírná restrikce krmiva (MR) a ve třetí skupině silná restrikce krmiva (SR). Nejvyšší živou hmotnost a průměrný denní přírůstek dosáhli vepříci i prasničky AD. Nejnižší spotřeba krmiva na 1 kg přírůstku a nejvyšší podíl svaloviny byly zaznamenané u vepříků i prasniček SR. Téměř ve všech ukazatelích, s výjimkou podílu svaloviny, byly větší rozdíly mezi skupinami krmných strategií zaznamenány u vepříků. Krmná strategie statisticky významně ovlivnila živou hmotnost a průměrný denní přírůstek. Pohlaví významně ovlivnilo spotřebu krmiva na 1 kg přírůstku. Test 2 probíhal od 63 dní věku a byl hodnocený do věku 133 dní. Prasata byla krmená v první skupině ad libitum (AD), ve druhé skupině byla provedená restrikce krmiva od 85 kg (R85) a ve třetí skupině byla provedená restrikce krmiva od 65 kg živé hmotnosti (R65). Také v testu 2 byla nejvyšší živá hmotnost a průměrný denní přírůstek nejvyšší u vepříků a prasniček AD a nejnižší u skupin R65. Rozdíly mezi adlibitně, resp. restringovaně krmenými prasaty nebyly tak výrazné jako v testu 1. Nejnižší spotřeba krmiva na 1 kg přírůstku byla u vepříků R65 a prasniček R85. Podíl svaloviny byl nejvyšší u vepříků AD a prasniček R65. Krmná strategie a pohlaví významně ovlivnily živou hmotnost a průměrný denní přírůstek. Krmná strategie ovlivnila spotřebu krmiva na 1 kg přírůstku. Ukazatele jatečné hodnoty byly v testu 1 přepočtené na věk 148,9 dní. Nejvyšší porážková hmotnost byla u vepříků a prasniček AD. Nejnižší průměrná výška hřbetního tuku a s ní související nejvyšší podíl svaloviny (FOM) byly u vepříků a prasniček SR. Nejvyšší pH45 bylo u vepříků obou restringovaných skupin a prasniček MR. Nejnižší ztráta masové šťávy odkapáním byla u vepříků SR a prasniček MR. Nejvyšší obsah IMT byl vepříků a prasniček AD. Statisticky významný vliv krmné strategie byl na průměrnou výšku hřbetního tuku a podíl svaloviny (FOM) u vepříků. Statisticky významný vliv pohlaví byl na podíl svaloviny (FOM) u skupiny AD a na plochu MLLT u skupiny SR. Ukazatele jatečné hodnoty byly v testu 2 přepočtené na věk 141,3 dní. Nejvyšší porážková hmotnost byla u vepříků a prasniček AD. Nejnižší průměrná výška hřbetního tuku byla vepříků R85 a prasniček R65. Nejvyšší podíl svaloviny (FOM) byl u obou pohlaví u skupin R85. Nejvyšší pH45 bylo u vepříků AD a prasniček R85. Nejnižší ztráta masové šťávy a nejvyšší obsah IMT byl u vepříků a prasniček R65. Z výsledků testu 1 u hybridní kombinace (LW L) (LWOL Pn) vyplynulo, že u prasniček je vhodné použít krmení ad libitum a u vepříků, v závislosti na technologických a organizačních možnostech chovatele, uplatnit silnější restrikci krmiva. Z hlediska nákladů na 1 kg přírůstku se projevila v testu 2 u hybridní kombinace (LW L) Pn jako nejvhodnější restrikce krmiva od 85 kg živé hmotnosti (R85), kdy byl nejlépe využitý růstový potenciál prasat při odpovídající konverzi krmiva. Výsledky testů u obou hybridních kombinací prokázaly vynikající růstový potenciál (jak doložily adlibitní skupiny) a výbornou konverzi krmiva, velmi dobrou zmasilost a kvalitu masa na výborné úrovni. Analýzy testů potvrdily důležitost zvolení správné hybridní kombinace finálních hybridů prasat, stejně jako správné krmné strategie. Výsledky naznačily, že restrikce krmiva může být jednou z metod k ekonomické produkci prasat.
|
|
|
Analýza ukazatelů výkrmnosti jatečných prasat a jejich zatřídění do SEUROP systému
FRANCOVÁ, Magdaléna
Cílem diplomové práce bylo vyhodnocení produkčních užitkových ukazatelů ve vybraném chovu prasat. V roce 2020 byla průměrná počáteční hmotnost ve výkrmu 29,1 kg a prasata byla vykrmována do průměrné hmotnosti 108,5 kg. Průměrný denní přírůstek byl 886 g, konverze krmiva byla 2,86 kg a úhyn byl 2,62 %. V roce 2021 byla průměrná počáteční hmotnost ve výkrmu 28,8 kg a průměrná porážková hmotnost 112,0 kg. Průměrný denní přírůstek byl 896 g, konverze krmiva byla 2,86 kg a úhyn byl 2,22 %. V roce 2020 byla průměrná hmotnost jatečně upraveného těla 86,0 kg a podíl svaloviny byl 57,5 %. V roce 2021 byla průměrná hmotnost jatečně upraveného těla 88,7 kg a podíl svaloviny byl 58,5 %. Prasata byla porážená na dvou jatkách (jatka I, resp. jatka II). V roce 2020 bylo nejvíce jatečně upravených těl zařazeno do třídy E (62,0 %, resp. 47,2 %), druhou nejpočetnější třídou byla třída U (22,8 %, resp. 24,6 %) a následovala třída S (12,4 %, resp. 29,4 %). Obdobně tomu bylo v roce 2021. Do třídy E bylo zařazeno 65,3 %, resp. 10,7 %, do třídy U 18,4 %, resp. 10,7 % a do třídy S 14,0 %, resp. 27,3 % jatečně upravených těl.
|
|
|
Vyhodnocení ukazatelů výkrmnosti v chovu prasat
ROHÁČEK, Daniel
V diplomové práci byly ve vybraném podniku vyhodnoceny ukazatele výkrmnosti a jatečné hodnoty u prasat. Ukazatele výkrmnosti byly sledovány z hlediska chovu, tj. chov N (84 turnusů) a chov M (93 turnusů) a z hlediska roku, tj. roky 2018-2020. Počáteční živá hmotnost prasat v chovu N byla 24,8 kg, v chovu M 23,0 kg (p < 0,05). Konečná živá hmotnost v chovu N byla 115,2 kg, v chovu M byla vyšší - 117,3 kg (p < 0,05). Průměrný denní přírůstek byl v chovu N 979 g, v chovu M byl o 10 g nižší. Spotřeba krmné směsi na 1 kg přírůstku byla v obou chovech téměř shodná. V chovu N byla spotřeba krmné směsi na 1 kg přírůstku na úrovni 2,34 kg, v chovu M 2,33 kg. Spotřeba krmné směsi na den v chovu N byla 2,29 kg, v chovu M 2,25 kg (p < 0,05). Ztráty úhynem byly v chovu N zjištěny na úrovni 1,57 %, v chovu M byly vyšší - 1,99 % (p < 0,05). Pro vyhodnocení jatečné hodnoty bylo využito celkem 2 498 jatečně upravených těl prasat z chovu N a 2 771 jatečně upravených těl z chovu M. Průměrná hmotnost jatečně upraveného těla v chovu N byla 88,5 kg s podílem svaloviny 58,1 %. Průměrná hmotnost jatečně upraveného těla v chovu M byla 93,2 kg s podílem svaloviny 57,7 % (p < 0,05). Nejvíce jatečně upravených těl bylo u obou chovů zařazeno do jakostní třídy E (chov N - 71 %, chov M - 71,7 %). Do jakostní třídy S bylo zařazeno 17,7 % jatečně upravených těl v chovu N a 14,2 % jatečně upravených těl v chovu M. V chovu N bylo nejvíce jatečně upravených těl zařazeno do hmotnostní kategorie 80-89,9 kg a v chovu M bylo nejvíce jatečně upravených těl zařazeno do hmotnostní kategorie 90-99,9 kg.
|
|
|
Zhodnocení růstové schopnosti telat na vybrané rodinné farmě
Pokorná, Jana
Bakalářská práce se zabývá růstovou schopností telat na vybrané rodinné farmě a je rozdělena do dvou částí. V teoretické části je definován význam chovu skotu a uka-zatelé masné užitkovosti, jako je výkrmnost jatečného skotu a jatečná hodnota. Dále jsou popsány vlivy působící na masnou užitkovost, mezi které patří pohlaví, plemenná příslušnost, systém ustájení, výživa, krmení a další. Druhá část bakalářské práce je za-měřena na pokus, který byl zaměřen na vybranou skupinu býků na mléčné i rostlinné výživě, u nichž bylo provedeno vážení a pozorování, na základě kterého jsou vypočítá-ny průměrné denní přírůstky. Závěrem této studie bylo zjištěno, že je na farmě dosaho-váno velmi příznivých přírůstků. Ve výkrmu telat na mléčné výživě dosahoval přírůstek 1,83 kg/den a v intenzivním výkrmu do vyšších porážkových hmotností se přírůstek pohyboval okolo 1,86 kg/den.
|
|
|
Efektivita produkce vepřového masa
Bartáková, Leona
Bakalářská práce se zabývá efektivitou produkce vepřového masa. Nejprve jsou definovány produkční vlastnosti prasat tj. výkrmnost a jatečná hodnota a také faktory na ně působící. Další část práce je věnována ekonomice chovu prasat a vývoji produkce vepřového masa. Poslední části bakalářské práce analyzuji situaci v konkrétním chovu prasat.
|
host ::
RSS.